Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Elefant 05

10. 10. 2006

Na Elefant jsem chtěl jet už dávno, ale nebylo s kým. Přes léto se ke mně přidala pomalu polovina lidí z vznikajícího klubu a když napadl sníh, zbyl jsem na to se Zelím a Dášou sám. Už jsem to taky chtěl vzdát, ale pak jsem si to nějak rozmyslel. Na přípravu byl necelej tejden. Babičky nějak nebyli schopný náš úmysl pochopit a ve snaze nám odjezd znemožnit, odmítli pohlídat dětičky. Chudák Dáša musela zůstat doma. Já řádně sbalen a nabalem ve čtvrtek nasednul na Jawu 350 Dášenku se side a v –10°C vyrazil. Sníh na silnici skončil v Jablonným n. O. a mokrá, rozsolená silnice č. 11 mě dovedla do Chlumce, kde drsný motorkáři z Biker Crown na mě koukali jak puci. Dášenku sůl přebarvila na bílo. Zelí mě přesto poznal, a přivedl mě ukázat rodičům, aby viděli, že není jedinej cvok kterej jede v lednu do Německa. Společně jsme vyrazili na Prágl. Jižní spojku jsme nějak netrefili, tak jsme si mohli vychutnat pražskou dopravu, zkusili jsme jak se jede po dálnici na Brno, koukli jsme se do Měchenic, Štěchovic a Dobříše, no bylo to poučný. Díky tomu jsem dosáhnul celkem solidního nájezdu kilometrů. Pod Příbramí poblíž odbočky na Mirotice, jsme narazili na penzion, kde bylo teplo, pivo a postel za dvě kila. Na tachometru mě přibylo 370 km. Ráno teploměr ukazoval –12°C. Solidní teplo, mohli jsme teda pokračovat. Kus před hranicema stála u krajnice 250 Krysa s pávem, 350 khaki s pávem, modrá 640 a kolem pobíhali postavičky. Probíjející cívka byla opravená v cukuletu a my jsme se k nim přidali a s nimi zůstali celej víkend. Je fakt že větší debily, než je poslední tremp Unkas, Škoďák a Kozelka jsme asi potkat nemohli. Výborně jsme si s nima rozuměli. Hranice jsme úspěšně překročili ve Strážným a po menším bloudění jsme šťastně dorazili na místo konání. Mě jízdu znepříjemňovalo od hranic zamrzlý spojkový lanko. Z domu jsem ujel podle tachometru 520 km. Zaplatili jsme 18 euro a šli si užívat nejdražší zimu co jsme zatím zažili. Pohyb po areálu byl dost obtížnej, jednak díky rozježděnýmu sněhu s hlubokýma kolejema, jednak díky zledovatělým cestám se značným příčným  sklonem a ty davy lidí neochotných se uhnout taky nic moc. Místo na stan jsme našli po delší době, na svahu u tý ledový cesty. Blbě jsme vybrali, ale nic jinýho nám nezbejvalo. Vybalili jsme, postavili stany udělali jídlo, a šli s kořalkou navazovat družbu. Večer se solidně rozjel.Jedli jsme zmrzlinu, zkoušeli lyžovat, ochutnávali Německý lahváče a kořalku, Fousatej hat hrál furt dokola. Byl tam Němec co má Českou ženu a tak rozuměl česky, byl tam Němec co má ženu z Ruska a uměl Rusky. Ten mě říkal, že charašó gavarim pa ruski on vsjo panimájet. Hlavně měli oheň co v –20°C tak hezky hřál.Taky tam byli Italové, to už tlumočil alkohol. Hrdě jsem v tom svinským mrazu našláp Dášenku, která chytla na poprvý a ty blbý taliáni na to- á vespa. Večer byl veselej, zato noc zlá a ráno krušný. –15°C , boty zmrzlý na kost, zima jak prase a ohřát se není kde. Zelí celou noc proseděl u ohně. Jeho spacák mu neumožnil usnout. Nezbejvalo než oloupat pet flašku, useknout potřebnej kus a uvařit poblifku. Pak se zjevil Unkas, s tím že neví kde spal, a kde se probudil, ale spacák má stále zabalenej. Podle všech statistik už měl bejt po smrti, ale nestalo se tak. O svý nesmrtelnosti nás pak přesvědčoval celej sraz. Po ranním zmátožení přišel na řadu motoskjéring. Škoďák odpojil od Krysy páva, já se zapnul do lyží a vyrazili jsme. Bohužel, za moc to nestálo, řidič usilovně tlačil hrabající Krysu a když jel, tak lyžař poskakoval za ním po neklouzajícím asfaltu. I tak měla naše vyčerpávající zábava úspěch. Pak  jsme šli obhlídnout areál a motorky. Byli tam hlavně Uraly, Dněpry a BMW se side, Emzety a Jawy se side, endura se side i solo, starý rejže s různýma až někdy neuvěřitelnýma úpravama (3 kola atd.), simsoni, zundapy, skůtry a podobný maloobjemový přibližovadla. Gold wingy a Harleje jsem tam viděl, jen japonský zmrzliny jsem tam neviděl. Dole v kotli prodávali pivo za 2 eura a muselo se pít rychle, jinak na něm za chvíli plaval led. Pokračoval jsem se Zelím v obhlídce a přitom jsme koupili balík dřeva jen za 5 euro. Vrátili jsme se ke stanům a pokusili jsme se to dřevo podpálit.Unkas & spol. taky vyrazili pro dřevo. Ovšem že po svým. Unkas se svlík do půl těla (stále bylo –10°C ), přivázal se za nohu ke Kryse, Škoďák sed za řídítka a vyrazili. I když pak hobit sednul na tandem, úspěch měl obrovskej. Když byli dva balíky dřeva u čadícího nehořícího ohýnku, tak mě Škoďák vyhecoval ,že pojedem s Dášenkou do kotle na pivo. Vyměnili jsme zamrzlý spojkový lanko, dofoukli zadní kolo, a už se jelo. Teda jel jsem já, zbytek výpravy tlačil. Jakmile to terén dovolil Škoďák vlez do sajdy a ostatní cupitali za náma. Kromě Unkase kterej se ztratil. Cucali jsme drahý pivo a nevěděli co s časem. Myšlenka zabalit to a vypadnout domů nebylo zas tak vzdálená. Zase jsme se vrátili ke stanům, nutili ohýnek hořet, spřádali divoký plány, jak to uděláme za rok, hulákali na ztracenýho Unkase a dost se nudili. Opět se vkrádala trudomyslná myšlenka co tady v tom mrazu tak daleko od domova vlastně děláme? Jestli maj Němci potřebu připomínat si, jak mrzli u Stalingradu, tak proč tam mrznem taky? Při těhlech neveselejch myšlenkách  se pomalu začalo stmívat. Atmosféru rozvířila hádka s objevivším-se Unkasem o tom kdo komu utek. Pak Unkas upad a usnul. Přemístili jsme ho do spacáku a dál čuměli do ohně.Okolo nás to vřelo, všichni pili, řvali a stříleli rachejtle, hlavně z toho důvodu, že se velká část osazenstva srazu  přes sobotu obměnila. My jsme euforii z toho, že jsme dojeli, už měli za sebou a než jásat, tak jsme se soustředili na návrat a těšili se na ráno. To že jsem alkohol konzumoval víc než střídmě, mělo za následek, že jsem nemohl spát. Zima a okolní kravál byli silnější než únava. Konečně přišlo ráno. Rychle sbalit, poslední fotku před bránou a domů!!! Přejeli jsme hranici,a zapadli do první hospody. To že okolo nás nemrzne nám připadalo úžasný.(hlavně na záchodě). Radost z toho faktu nezkazili ani ceny pro Němce. Možná i Škoďák Unkasovi odpustil, že do něj krátce před tím narazil a ulomil mu z páva boční trubku s odrazkou. Po rozmrznutí se jelo dál. Na guláš jsme se stavili v motorestu za Strakonicema. To už s náma nebyl Kozelka. V tom motorestu mě zaujal především jídelák s rozsáhlým návodem jak správně zvracet. Pak jsme dorazili do Práglu, rozloučili se s Škoďákem a Unkasem a šťastně dojeli do Hořátve. Se Zelím jsme večer informovali místní motorkáře o našem úspěchu, dali pár piv a šli spát. V pondělí ráno jsem se rozloučil se Zelím a jeho rodinou  a vyjel na poslední etapu expedice. Mrholilo, silnice byla mokrá, -1°C , podmínky mizerný. Vidina domova mě hnala kupředu. Nevěděl jsem že jawa se side je schopná ve 110 km/h předjíždět kamiony. Chlumec, Hradec, Týniště, Vamberk, tam se objevoval na silnici sníh, Jablonný, to jsem už jel po souvislý vrstvě sněhu. 6 km od domova začala probíjet fajfka, dojel jsem na jeden válec. Konečně doma!!! 160 km za 2.5 hodiny.Celkem jsem ujel 950 km. Teď zase chodím do práce, nebaví mě to, že bych sed na motorku a někam jel  ???   Pojedu, za rok, na 50 elefant. Vezmem sebou vojenskej stan, kamna, půl prasete,sud piva, doprovodný auto, a doufám že se k nám přidá víc lidí, když já a Zelí jsme živoucí důkazy, že se to dá přežít. A smysl tohohle podniku?? PŘEŽÍT !!! tak za rok.       Dřevák.

Moje výbava:

Jawa350 369 + velorex 562 stan, půjčenej spacák do –20°C, jasanový lyže, propan-butan vařič, kazeťák z bazaru, 3 karimatky, rum, slivovice, půjčenej foťák,

Na sobě jsem měl ( věci s uvedenou cenou byli koupený jen na elefant):

Triko s dlouhým, triko s krátkým, flanelku, 2 svetry, bundu od vietnamců 250 kč

2 jégráče, rifle, silonový kalhoty s flaušem vietnamci 120 kč, samo domo nákoleníky

kanady + boty na přezutí (nutné!) termofusekle 250 kč, termofusekle vojenský 69 kč,

přilbu integrální půjčenou, kuklu vojenskou 130 kč, rukavice lyžařský vietnamci 60 kč, samo domo návleky na řídítka (vynikající věc)  nic extra drahýho a zima nebyla ! (nesnesitelná)

Dřevák

 

Náhledy fotografií ze složky Elefant 05